|
Samantha131313 favorited a video
(1 day ago)
Píseň PEPA A RADEK skupiny ZÁVODNÍ OVCE o anabázi Pepy a Radka Mašínovýc...
more
Píseň PEPA A RADEK skupiny ZÁVODNÍ OVCE o anabázi Pepy a Radka Mašínových do Západního Berlína na podzim roku 1953. Na motivy knihy Jana Nováka "Zatím dobrý" napsal Petr Putna. Text písně:
Pocem, Pepo, už tě to tu taky tolik sere?
Jasně, Radku, pícháme to, radši dráhu berem.
Nejsme žádný beránci, ale taky ani ovce,
my nechcem tu hnít zaživa, ať hnije si tu kdo chce.
Fotr náš byl kabrňák, měl pro strach uděláno,
když u Zborova šturmoval, šlo vo kejhák mu, kámo!
A pak při jednom útoku měl setsakra namále,
když kulomet ho trefil na sibiřský magistrále.
Fotr náš byl frája, nikdy nevohejbal záda,
ani před náckama nehodlal na prdel padat,
ilegální odboj vedl během okupace,
bohužel to pro něj byla už poslední štace.
Přece tady nebudeme dělat rudejm slouhy,
radši odsud vypadneme, může to bejt dlouhý.
Nechcem v tomhle prasečáku házet sviním perly,
pochoďák si uděláme směr západní Berlín.
R: Dopo i vodpo dou po mně VOPO
Dokud jsem živej, tak budu klást vodpor.
Nemám co do huby a nemám čím střílet,
možná do záhuby vede můj výlet.
Je říjen třiapadesát, my překračujem čáru,
a za čárou se pokoušíme splašit ňákou káru.
Jenže se to zvrtne, a pak začne to bejt těžký,
nezbejvá nám, než na Berlín mašírovat pěšky.
Bylo nás pět, jenže tenhle příběh má svůj háček,
že ho napsal život, a ne Karlíček Poláček.
Švéda, Paumer, Janata a hlavně Radek s Pepou,
smrti klepou na vrata a o život se klepou.
Jenom v noci pochodujem, ve dne chrápem v seně,
aspoň dvacet kilometrů chcem urazit denně.
Jde to kurva pomalu, tak chceme to vzít hákem,
málem se nám nevyplatí jedna cesta vlakem.
A když se pak prostřílíme z obklíčení v Uckru,
tak skopčáci pochopí, že asi nejsme z cukru.
Třicet tisíc ozbrojenců připravuje zátah,
třicet tisíc nadrženců je nám pořád v patách.
R: Dopo i vodpo dou po mně VOPO
Dokud jsem živej, tak budu klást odpor.
Nemám co do huby a nemám čím střílet,
možná do záhuby vede můj výlet.
Smyčka už se stahuje, jít dál je čím dál těžší,
čert ví, jaký konce vezme tenhle výlet pěší.
Janatu už čapli, teď zbejváme jenom čtyři,
klopýtáme na sever, tam naše cesta míří.
Nejhorší to bylo asi v lese u Waldowa,
za dne v mělkým dolíku jsme museli se schovat.
Všude kolem uniformy, zezadu i zpředu,
proklouzli jsme, ale Němci dostali tam Švédu.
Pak jsme tři dny proleželi pod hromadou klestí,
ani pes nás nevyčmuchal, fakt z prdele štěstí!
Když jsme potom urazili cesty víc než půlku,
Milan Paumer od Němčoura do pajšlu chyt kulku.
Kupředu, i přes mrtvoly, padni komu padni,
listopadu prvního jsme v Berlíně Západním.
Kdo si troufá rozsoudit, kdo skutečnej byl gauner?
Gotwald se Stalinem, nebo Mašíni a Paumer?
R: Dopo i vodpo dou po mně VOPO
Dokud jsem živej, tak budu klást odpor.
Nemám co do huby a nemám čím střílet,
možná do záhuby vede můj výlet.
Dopo i vodpo dou po mně VOPO
Dokud jsem živej, tak budu klást odpor.
Nemám co do huby a nemám čím střílet,
možná do záhuby vede můj výlet.
less
|
|
Karla K. Larsson REXANO
Checht... tak jen udávejte, práskejte fešáci - oni vás taky napráskají :)))