Sylvie Bodorová: Zápas s andělem (Struggle with the Angel)

Sylvie Bodorová, the renowned Czech woman-composer, wrote in 1982 the melodram for the man´s voice and strings, using the text of Jaroslav Seifert´s poem.
Jaroslav Seifert was famous Czech poet (1901 - 1986),
Nobel Prize Winner 1984 (Literature).
Here you can see the live recording of the performance hold on 12th January 2010 in Prague´s St.Simon and Juda church within the serial concert cycle of FOK concert agency.
Performers: Chamber Orchestra QUATTRO, Prague Marek Štilec - conductor Jan Šťastný - recitation

The Czech original version follows (from the book of poetry "Deštník z Picadilly" - The Picadilly Umbrella):


"Zápas s andělem "

Bůhsuď kdo poprvé vymyslil ten ponurý obraz
a hovořil o mrtvých
jako o živých stínech, které bloudí mezi námi.

Ty stíny tu však přece jenom jsou, není možno je nevidět.
Za celý život mám jich kolem sebe početný hlouček.
Ale jsem to já uprostřed nich, kdo bloudí.

Jsou temné a mlčí do taktu s mou zamlklostí,
když se už kvečeru stmívá a jsem sám.
Jen občas zadrží mou ruku s perem, kdybych neměl pravdu,
a odvanou zlou myšlenku, která mučí.

Některé jsou kalné a vybledlé,
že se mi ztrácejí už v nedohlednu.
Jeden ze stínů však je růžový a pláče.
V životě každého člověka nastane chvíle,
že se mu náhle zatmí před očima
a zatouží vášnivě obejmout usměvavou hlavu.

Srdce pak chce být připoutáno k srdci jinému,
třeba i hlubokými stehy,
zatímco ústa nepřejí si víc než naklonit se k místům,
kam Pallas Athéně usedl půlnoční havran,
když nezván přiletěl navštívit
melancholického básníka.

Říká se tomu láska.
No budiž!
Snad je to opravdu ona.
Ale jen vzácně potrvá nadlouho či dokonce do smrti,
jak tomu bývá u labutí. Často se lásky střídají jako barvy karet v ruce.

Někdy to bývá jen zachvěv slasti,
častěji dlouhá, horká bolest.
Jindy jen hromádka slz a vzdechů. Nejednou i nuda.
Ta je nejsmutnější.

Před časem zahlédl jsem růžový stín.
Stál u vchodu domu,
jehož průčelí bylo obráceno k pražskému nádraží, zahalenému věčně kouřem.

Sedávali jsme tam u okna.
Držel jsem její křehké ruce a mluvil o lásce.
To umím!




Už dávno je mrtva.
Červená světla se kmitala nízko u kolejí.

Když se jen trochu zdvihl vítr,
rázem rozvál šerou clonu
a koleje se zatřpytily jako struny obludného klavíru.

Chvílemi se ozvaly hvizd páry a supění lokomotiv,
které odvážely ze špinavých peronů ubohé
lidské touhy do všech možných končin.
Odvážely někdy i mrtvé.




Vraceli se do svých domovů a na své hřbitovy.

Dnes už vím, proč to tak bolí,
když se trhají ruka od ruky,
ústa od úst,
když praskají stehy
a zřízenec přibouchne
poslední dvířka vagonů.

Láska je věčný zápas s andělem.
Od rána do noci.
A bez slitování.
Soupeř bývá často silnější.
Běda však tomu,
kdo nepozná,
že jeho anděl nemá křídla
a nepožehná.

Category:

Music

Tags:

• Sylvie
• Bodorová
• composer
• Jaroslav
• Seifert
• poet
• Zápas
• andělem
• Struggle
• with
• the
• Angel
• Chamber
• orchestra
• Quattro
• Marek
• Štilec
• conductor
• Jan
• Šťastný
• recitation