Mistr Eckhart - o středověkém mystikovi (režie: Otakáro Maria Schmidt, ČT 2010)

Dokument o největším mystikovi středověku (1260-1327). - Eckhartova filozofie nepodává propracovaný sytém, v němž má vše své pevné místo, je spíše výrazem intenzivního náboženského prožitku, nestará se o jednotlivosti světa a přírody, nýbrž krouží výhradně kolem dvou věčných pólů mystiky - Boha a duše.
Eckhartovo „božství", je čímsi jako propastí nicoty a teprve, když se „prohlásí", když je „vysloveno Slovem", zjeví se a stane se z něj trojjediný Bůh křesťanství, „božství se rozestoupí v objekt a subjekt, přičemž subjektem je Bůh Otec a objektem (Slovem, v němž je "božství" prohlášeno) je Bůh syn - řečeno s Mistrem Eckhartem: „Věčné Slovo je Slovo Otce a je jeho jednorozený Syn, náš Pán Ježíš Kristus. V něm vyslovil všechna stvoření bez počátku a bez konce..." Pouto lásky, které spojuje Otce a Syna, je pak pro Eckharta Duchem svatým. Trojjediného Boha křesťanského chápe Eckhart jako první „emanaci", jako vyzáření původnějšího „božství", které stojí nad ním.
Druhou základní myšlenkou Eckhartovy filozofie je stará mystická nauka o jednotě Boha a lidské duše, která je vytvořena podle obrazu Boha - duše je přitom u Eckharta stejně jako Bůh trojjedinná: sestává ze tří duševních sil, z poznání, z „hněvání se" a z chtění, jimž Eckhart přiřazuje při základní křesťanské ctnosti - víru, lásku a naději. Ale jako na trojjediným Bohem stojí „božství" i nad duší a jejími třemi silami stojí božská " ...jiskérka, která je světlem božské rovnosti, které se po celý čas obrací k Bohu..."
Třetí základní myšlenkou, a nutným důsledkem myšlenek předchozích, Eckhartovy mystické filozofie je vystoupení ze sebe a splynutí s Bohem - podmínkou tohoto splynutí je zřeknutí se hříchu, který nás od Boha odděluje, dále dosáhnutí klidu a vnitřního uvolnění a dospění k „oproštění", tj. k odloučení se od všech pozemských věcí a nakonec i od svého vlastního já a vzdání se vlastní vůle - jen tak jedinec vejde do vůle Boží.
Po tomto vejití se podle Eckharta stává lidská duše rovnou Bohu a poznává přitom, že všechno kromě Boha je nejen bezcenné, nýbrž zcela nicotné, že všechno existuje jen potud, pokud je to v Bohu - v tomto stavu duše vystoupí nad prostor a čas a poznává, že bytost, která je základem všeho, není časová pomíjivost, nýbrž věčná, bezčasová přítomnost. Duše ale také poznává věčnou nutnost, která je základem všeho, protože " ...z nutnosti musí Bůh dělat všechna svoje díla..."
Tato poznaná věčná nutnost také zakládá proces vykoupení, kterým duše vstupuje do Boha - nutnost opět nikoli jen pro člověka, nýbrž také pro Boha, protože „Bůh nás může postrádat právě tak málo, jako my jeho".
Eckhart, podobně jako celý křesťanský středověk, vidí spásu jedince v podstatě v poznání - rozdíl oproti např. scholastikům je ale v tom, že toto poznání je u Eckharta mystické a lze ho dosáhnout již v pozemském životě.
Eckhartovo dílo, plné jazykového mistrovství a duchovní a náboženské hloubky, jedno z nejvelkolepějších děl v dějinách křesťanského ducha, nicméně v teologických kruzích v průběhu staletí zapadlo - až moderní doba, a jedinec hledající cestu k sobě i k vyšším duchovním hodnotám, toto dílo znovu postupně objevuje.

Category:

Film & Animation

Tags:

• Bůh
• channeling
• mystika
• proroctví
• Nostrodamus
• 2012
• astrologie
• kvantová
• fyzika
• Slunce
• kosmos
• vesmír
• hvězdy
• mozek
• pyramidy
• Ježíš
• Kristus
• Syn
• Boží
• životní
• tvůrčí
• síly
• radost
• láska
• Panna
• Marie
• církev
• papež
• dominikáni

[ivetiffi]

Světlo svítí ve tmě a tma ho nepochopila. Úžasné...líbí se mi nejvíc z těch překladů...a Být je víc, než-li mít - jsem měla možnost zjistit již dávno...jen potvrzuji Pravdivost. Skvělý dokument, Eckhart není sice žádná hvězda, jen se dostal díky svého šlechtického rodu na vyšší místa, ale právě proto respekt před jeho moudrostí a oddaností jiným hodnotám než materiálním. Děkuji za info.

[CassiusChrysanthe]

Pokud čerpal z Jidášova evangelia, tak to si lze představit, jak se k podstatě nedvojnosti dostal. Resp. z nějakého textu z gnostické tradice, která se snad mohla nějak zachovat a kolovat po Evropě v jistých kruzích.

[CassiusChrysanthe]

Skutečný džnánin v křesťanském světě evropského středověku... Jak nesmírně pozoruhodné.