OBOROH - Víra, Podobenství o zrnu a koukolu

Ukázka z adventního koncertu kapely OBOROH 3.12.2011 v kostele SCEAV Karviné-Fryštátě. Konáno pod záštitou Iniciativy dokořán.

http://www.oboroh.cz/
http://dokoran.info/

VÍRA
Z celého srdce snad miluješ Boha svého
V rachotu tepu slyšíš tichý hlas jeho
Nebe se zatmí a vtom v tobě všechno zmírá
Ty ohněm zprubuj sám sebe a v popelu zbyde ti víra,

Jseš tu obehnán pevnou železnou stěnou
Železný tyče tě postrkem blíž ke zdi ženou
V tý zdi je řetěz, kterej kruh uzavírá
Vyrvi ten řetěz je to hromada šrotu a to vedle je víra,

Jseš tu opuštěn v ruinách Boha se zas ptáš
Jestli už navždy sám ve všem zůstat máš
Támhle se zbitej jako ty ze země sbírá
Řekni ty cos prošel peklem pojď jdem dál, teď zrodí se víra,

Člověk vyhlásil, že Bůh prostě není
A jeho dílo svou tvrdou rukou plení
Hory jsou lysé a v ozónu je díra
Až člověk zničí zemi kořist svou zbude mu jen víra
zbude mu jen víra
zbude mu jen víra
zbude mu jen víra

PODOBENSTVÍ O ZRNU A KOUKOLU
Rozsévač sil ve světle dne
to zrno dobré na pole své.
Když byla noc, jemu navzdory
ďábel prokletou setbu tam vsil.

A ta setba noci se setbou dne
v kořenech svých jsou prorostlé.
Teď chceš plejt koukol, seš chorý,
to máš, jako bys to pole zryl.

Nechte to růst po mnoho dní,
vše musí uzrát, až v době žní
dá Pán do stodol zrno dobrý,
plevel dá na hnůj, aby tam hnil.

To pole je náš svět a v něm roste
ďáblova setba i setba dne,
mnohé jsou teď spory,
zrnem kdo byl, kdo koukolem byl.

Vždyť je tu ten, co sil, když byla noc,
a jeho lidi, když získaj moc,
stavěj lágry a komory,
plevel lidskej aby oddělen byl.

Přicházej mnozí a pod různou lstí,
tu lidskou setbu že pročistí,
pak natáhne bačkory
za plevel kdo by označen byl.

A jak v celém poli, tak i v duši tvé,
je dobro se zlem fest prorostlé,
tak jsme dobrý - i potvory,
vždyť Bůh i ďábel přeci v srdci tvém sil.

Kdyby tak přišly ňáký nemehla,
že náš svět zbaví od všeho zla,
řek bych: Vy blázni, to jsou fóry,
kdo z nás by pak v tom poli zbyl.

Kdo je zrnem dobrým a kdo patří na hnůj,
do toho Bohu ty nefušuj,
my můžem třídit brambory,
ale nás si po žních přebere Bůh.

Nechte to růst, jen to nech růst,
ať spolu roste vše co má vzrůst,
vždyť všechny hrůzy a horory,
byly v touze, by svět očištěn byl.

Category:

Music

Tags:

• Oboroh
• Karviná
• Fryštát
• evolve
• 2500HD
• kdenlive
• Klecandr
• Karásek