Hana Pazeltová a Rangers - Jean Paul Égide Martini (1785) / Ondřej Juřík -
Vždy zbývá pláč pro nás, kdo nad hroby stál,
když vánek z kapradí poslední lístek svál.
Za bránou spí, tam u zdí v řadách hrobů,
tam kámen sbírá a drtí sny prázdných dnů.
Kdo může říct kam bílé růže mám dát,
když dávno zmizelo to, co kdo míval rád.
Snad básníkům, snad známým bojovníkům,
ti jsou nám k oslavě minulých poutníků.
Ty růže dám na hrob, kde bříza stín má,
nad lásky zpěvy tam bdí, déšt je omývá.
moc dojemné,krásné
Eva91569 1 month ago
..jak mohla zapadnout taková něha?
jiricka0 3 months ago
Poslouchám jedním dechem......
Zahorovice314 1 year ago 2
Překrásná píseň,velice dojemná,která sahá hluboce do srdíčka ........děkuji
TheSorbonka 1 year ago