film pro děti Krátkého filmu Praha, výrobní skupiny Gottwaldov z roku 1970
(Pozn. č.1: O tomto filmu jsem se před rokem zmínil v poznámce k jinému snímku - Chlapi přece nepláčou /1979/, který podle distributorových slov volně navazuje právě na tento. Nakonec jsme se ho tedy dočkali. Oběma snímkům posloužila jako předloha tvorba Marie Kubátové, scénáře obou jsou dílem Milana Šimka a Josefa Pinkavy, Josef Pinkava také oba filmy režíroval a hudbu v obou případech složil Angelo Michajlov. Oba snímky také produkovalo filmové studio ve Zlíně /tehdejším Gottwaldově/, takže dětští herci mluví s měkkým moravským přízvukem. Nevím, jak je to ve zmiňovaných knihách, ale filmaři pro film Chlapi přece nepláčou sice změnili jména postav a obsazení, nicméně ve scénce http://www.youtube.com/watch?v=YIyLiRFQuQ8 můžete slyšet, jak Pepík Janoušek /později Marek/ popisuje události z tohoto snímku /tehdy jsem ten monolog nechápal, protože jsem tento film neznal, ale po jeho zhlédnutí je to jasné/. Jedno jméno je ale stejné - nevlastní otec /druhý manžel Pepíkovy biologické matky/ se zde i tam jmenuje Navrátil. Je v tom zkrátka poněkud zmatek... Možná, že přeobsazení bylo nutné kvůli časovému odstupu mezi oběma filmy, ale proč přejmenovali postavy? No nic, věnujme se samotnému filmu. Stejně jako navazující Chlapi přece nepláčou je i tento snímek neprávem zapomenutý, a proto mě velmi potěšilo, když jsem se na stránce o životě a díle Marie Kubátové dočetl pod dvojicí knih „Korvetní kapitán Korda" a „Jménem korvetního kapitána", že „oba klukovské příběhy posloužily jako podklad pro natočení úspěšných filmů". Jsem moc rád, že /alespoň/ ve své době měly tyto krásné, dojemné snímky u diváků úspěch. Filmu by se jistě dalo leccos vytknout, ale myslím si, že na snímky, jako je tento, se divák musí takříkajíc „dívat srdcem", jinak to nemá cenu. A pokud jej vnímáte takto, těžko budete schopni malicherně vypočítávat kdejaký nedostatek. Každý, kdo není citově zcela okoralý, přece musí cítit tu sílu, kterou tento film má, musí ocenit, jak civilně, neokázale, nepřepjatě, a proto účinně sděluje zásadní věci, na které se dnes zapomíná ještě více než tehdy /a činí tak lépe než nějaký „velko-" nebo „umělecký" film/. Přestože děj se odvíjí v klidném tempu, celý snímek se snaží doslova vykřičet do světa, že dítě potřebuje lásku a pochopení; že dítě není kus nábytku, aby se s ním šoupalo sem a tam podle toho, jak se to jeho rodičům hodí či nehodí, a že pokud jde o dítě, tak každý ztracený den je hodně, natož měsíc/e/, rok/y/; že dítě není bezplatná pracovní síla. Škoda, že Vladimír Brabec skončil jako major Zeman - myslím, že jeho „kapitán" Korda, disponující pochopením pro klukovskou duši, pedagogickým talentem a srdcem na pravém místě, je takovým ideálem otce pro každého kluka. K Mileně Dvorské jsem už několikrát podotkl, že ve filmu neměla štěstí na dobré role a když už role byla pěkná, snímek upadl v zapomnění - toto je ten druhý případ. Jako už mnohokrát musím také pochválit kluky; je radost se dívat, jaké talentované dětské herce jsme měli.
Pozn. č.2: V této části jsem v jednom místě musel udělat drobný střih. To víte, zdejší pravidla...)
scénář: Milan Šimek, Josef Pinkava (podle knihy-povídky „Korvetní kapitán Korda" Marie Kubátové z roku 1967)
dramaturgie: Josef Strnad
hudba: Angelo Michajlov
režie: Josef Pinkava
hrají: Michal Vavruša (Pepík Horáček-Korda), Vladimír Brabec (Korda), Milena Dvorská (Kordová), Jiří Vala (Navrátil), Drahomíra Hofmanová (Horáčková-Navrátilová, Pepíkova matka), Václav Babka (učitel), Božena Böhmová (Krausová), Vlastislav Hudec (Mikulda), Otík Kadleček (nejmenší Haštalák), Jiří Sika (Haštalák), Roman Skřivánek (Haštalák), Jan Stibor (Haštalák), Rudolf Vavřínek (náčelník Haštaláků), Antonín Ženčák (pochůzkář na trati)
Loading...
14:58
Kapitán Korda (1970) (4/6)by stttepp3,405 views
moje rec skoda ze se uz nic podobneho netoci
ATomas47 8 months ago
Vynikajici film.Zadny Rambo z Hollywoodu apodobna ubohost s USA
Peterim100 8 months ago