Proč v Česku míň věřících než na Slovensku?

Filozof Václav BĚLOHRADSKÝ odpovídá na dotaz z YouTube: "Proč je v Česku o tolik méně věřících než na Slovensku, když měly obě země podobnou historii?". Odpověď je z vysílání speciálu ČT24 v pondělí 28. září o návštěvě papeže Benedikta XVI. v České republice.

Vlastní videodotaz můžete nahrát do nedělních Otázek Václava Moravce! Seznam hostů a další podrobnosti najdete tady: http://youtube.cz/OtazkyVaclavaMoravce

Category:

News & Politics

Tags:

• Václav
• Moravec
• papež
• Benedikt
• XVI.
• Bělohradský
• filozof
• církev
• rozhovor

[Clausewitz1]

Fakt, že jsme jedna z nejateističtějších zemí na světě, je jedna z mála věcí, na kterou jsem opravdu jako čech hrdý.

[ptygr]

Myslím, že většina z vás špatně pochopila slova pana Bělohradského. To není o tom, že by Česko bylo ateistické (ono bezpochyby není), ale Česko se zbavilo tradice. V moderní společnosti (moderní ve smyslu té, která se zbavila tradice) jsou také věřící, ale jsou to jen vybraní a to ti, kteří jsou o své víře skutečně bytostně přesvědčení (došli k ní rozumovou úvahou). Víra v moderní společnosti je de facto intelektuální výkon.

[tomasmalin]

@Clausewitz1 Já ne.

[jiretinsky]

Tady bych z Bělohradským úplně nesouhlasil. Domnívám se, že důležitou roli hraje i národní tradice. V případě Čechů je to vyprávění o Bílé hoře a o době temna pod nadvládou habsburského katolicismu, zde bylo mnoho ateistů již za první republiky. Naopak Polsko není o mnoho méně moderní než Č+S, ale katolíků je tam víc, protože katolicismus je součástí tradiční identity a odporu proti ruské a německé nadvládě, která byla pravoslavná nebo protestantská.

[Ceberuss]

@ptygr (pokr.2) ...existence bohů totiž vlastně nic nevysvětluje, jen odkládá palčivé otázky o krok dál - kdo, jak a proč stvořil boha/bohy? Ateista se prostě jen nebojí toho, že něco neví, nepotřebuje si vymýšlet náplň do mezer nevědomosti ("god of the gaps").

Pokud jsem vás ještě neomrzel :-) a jste-li ten věřící po rozumové úvaze, tak bych zůstal u té základní otázky: v co věříte vy a proč? Ve kterého z těch tisíců bohů věříte a proč zrovna ten? A hlavně jak to ovlivňuje váš život?

[Ceberuss]

@ptygr (pokr. 1) Například sportuji, protože pozitivní vliv na lidské tělo je prokázáno. Ale nikdy bych si nekoupil "posvěcený léčivý" kamínek, který "zlepšuje zdraví" nošením na řetízku kolem krku. Absolutní jistota samozřejmě neexistuje, ale pravdivosti výroků mají svou pravděpodobnost (to je zase omyl některých věřících, že když bůh buď existuje nebo neexistuje, tak pravděpodobnost jeho existence je nejméně 50%). Dobrým přítelem při filtrování pravdivých výroků je Occamova břitva...

[Ceberuss]

@ptygr S tou Biblí je to těžké, protože nikdo mi ještě nevyjasnil, v co všechno v ní musí člověk věřit, aby byl "pravý křesťan". Celosvětová potopa? Zmrtvýchvstání? Proměna vody ve víno? Proto ohleduplnější ateista začne otázkou "v co věříte a proč", aby předešel mylným předpokladům o věřícím. Naopak se ohrazuji proti spojení "stoprocentně víte". Mým cílem je věřit co nejvíce pravdivým výrokům a co nejméně těm nepravdivým - tak se dá nejúspěšněji žít v prostředí, kterému říkáme realita.

[ptygr]

@Ceberuss ... (pokrač. II.) život užitečnější. Mimochodem, víra je prostě jen druh filosofie a filosofie je základem všech věd. Víra i věda jsou jen podmnožinami lidského rozumu.

[ptygr]

@Ceberuss ...(pokrač.) světonázory lidí, kteří žili v úplně jiném tisíciletí? Tím narážím na ateistický dogmatismus, podle kterého věřící zákonitě musí věřit ve všechno, co se píše v Bibli. Jinak se ale věda i víra zabývají úplně jinými věcmi a vzájemně se doplňují a nelezou si do zelí. Víra, filosoficky vzato, se zabývá zásadními a prvotními existenčními otázkami, na něž věda nemá a zřejmě nikdy nebude mít odpověď. Věda se naproti tomu zabývá detaily, které jsou ale zase pro náš každodenní....

[ptygr]

@Ceberuss Docela vám závidím, že při hledání odpovědí na podstatné otázky existence, si vystačíte s tím, co stoprocentně víte a co je argumentačně nevyvratitelné. Já si totiž myslím, že zpochybnitelné je vše a rozum slouží k tomu, aby si člověk našel svou myšlenkovou cestu mezi těmi všemi zpochybnitelnými nejistotami. Třeba věda a víra si vzájemně vůbec neodporují. Možná si odporuje vědecké poznání a Bible, jakožto historický soupis myšlenek našich předků, ale přece nemůžeme porovnávat...

[Ceberuss]

@ptygr Celá řada?? Nemálo studií ukazuje, že vyšší vzdělání koreluje s ateismem. V USA, kde jsou ateisté za ten nejhorší póvl, je jejich National Academy of Sciences tvořena 93% ateistů. Co teprve u nás, v jedné z nejateističtějších zemí na světě? Možná pod pojmem "rozumová úvaha" vidíme každý něco jiného - já vědeckou metodu. S rozumem lze totiž imho nejdál dojít k tomu, že existence nějakého boha nebo bohů je nanejvýš možná, ne nutná. Já osobně nehodlám žít život podle něčeho, co "možná" je.

[ptygr]

@Ceberuss Věřte tomu, že rozumem a kladením správných otázek lze dospět k víře. Nehodlám vám dokazovat, proč tomu tak je, protože to ani jednoduše vysvětlit nelze. Rozum a víra nejsou v rozporu, spíš si myslím, že to jsou dvě neoddělitelné strany lidského myšlení, moderní člověk pouze víru v metafyzično nahradil poněkud pohodlnější a argumentačně nenáročnou víru v prokazatelně existující jevy. Mimochodem, jak si vysvětlujete, že celá řada vrcholných vědeckých kapacit jsou zároveň věřícími lidmi?