...Měsíček svítil a na mělčinách to šplouchal. Ryby se třely. Hřbetní ploutvičky se nad vodou tetelily...a nad tím vším sedí Čochtan na vrbě a usmívá se. Prst na rtech, kývá na kováře a šeptá: „Tiše! Řekou proudí láska... chceš něco?" „Fimfárum chci," povídá kovář. „Jestli chceš rybám kazit svatbu, ty nemehlo..." „Nechci, Fimfárum chci" a kovář se mu zase svěřil. „To neznám," povídá Čochtan, „co by to mohlo bejt, to mě samotnýho zajímá." „Čerti vědí, co to může bejt," povídá kovář.
„No vidíš, když čerti, tak čerti, ty jednoho znáš, zeptej se ho! ..."
Nadhera! Чудесно!
Krivsh 3 years ago 3