Tak máme dvacet let od slavného sametu, vážení. Osvobodil nás od režimu, který sázel na průmyslovou civilizaci, plundroval planetu, vše řídil z jednoho centra, lidem lhal, lidi zavíral, lidi mučil, lidi vraždil, dobýval sféry vlivu. Práci dal každému, střechu nad hlavou a kus chleba taky. Justice podléhala rozhodnutí státní moci. V nudných, nehybných médiích šířil jednu jedině platnou a pravdivou ideologii o prospěšnosti společenského vlastnictví a fanaticky štval proti veškeré kritice zvenčí. Média uměle rozpoltila společnost na dobré kluky a zlé kluky komunisty a antisocialistické živly. Za nepřítele platil americký kapitalismus. Lidé této propagandě nevěřili, protože byla prováděna hloupě a průhledně.

Jelikož nebyl rozvinut zábavní průmysl a ani neexistoval internet, lidé se snažili ve volném čase vzdělávat četbou. Televize měla dva kanály a nepřinášela ani reklamy, ani sex, ani sitcomy a svými vážnými filmy a inscenacemi nutila k zamyšlení. Veřejný diskurs neexistoval. Lidé o veřejných věcech diskutovali v hospodách, disidenti v bytech. Konzumovalo se méně, zboží bylo málo a špatné kvality. Cestovalo se běžně do "lido-demo", na Západ omezeně. Hospodářská kriminalita se trestala tvrději než zabití. Pouliční kriminality a prostituce bylo málo. Kdo nechtěl pracovat, nemohl. Každý měl na pohřeb rodinného příslušníka. Bylo tak jisté žít v tom systému, že se z té jistoty lidem dělalo mdlo. Tato mdloba přešla až do naprosté apatie.

Vyměnili jsme ho. Máme systém, který je postaven na průmyslové civilizaci, plundruje planetu, vše řídí z několika center, která spolupracují jako by bylo jen jedno, lidem lže, lidi zavírá, lidi v cizině mučí a vraždí, dobývá sféry vlivu. Práci má jenom pro někoho, střechu nad hlavou a chleba zajistí jen někomu. Ustavili jsme demokratické instituce, ale v hlavách vládne totalitní myšlení. Státní zastupitelství podléhá ministerstvu spravedlnosti. Veřejný diskurs kromě internetu z hlavních médií až na pár výjimek zmizel. Mainstreamová média propagují jedinou platnou neoliberální ideologii o blahodárném vlivu privatizace a fanaticky štvou proti kritice zvenčí. Správní kluci jsou modří a zlí kluci jsou oranžoví. Velká část lidí této propagandě věří, protože je prováděna mazaně a zamlženě. Za nepřítele platí západoevropský „socialismus.

Televize má desítky kanálů, chrlí reklamy, přetéká sexem, sitcomy a thrillery. Vycházejí tisíce báječných knih, ale lidé čtou většinou brak. Zábavní průmysl je velmi vyspělý, takže je mysl lidí odpoutána od přemýšlení o souvislostech a soustřeďuje se jenom na kýč. Lidé o prospěchu celku nepřemýšlejí. Maximálně o vlastním konzumu. 80 % lidí nedosahuje průměrného platu. Jezdí se pokud možno do co nejodlehlejších míst, aby bylo možno šokovat známé. Mnozí nemají na zaplacení pohřbu rodinného příslušníka. Obrovská hospodářská kriminalita se trestá u malých deliktů, gigantické trestné činy zůstávají nepotrestány. Prostituce a pouliční krádeže bují. Nastala krize, lidé jsou propouštěni z práce a nemají na zaplacení úvěrů, které si nabrali pod tlakem propagandy finančních ústavů. Ne každý, kdo chce pracovat, může. U vyloučených a vylučovaných ze společnosti se začíná projevovat nejistota, až se z ní lidem dělá mdlo. Tato mdloba přechází ve frustraci. (zdroj-Robert Bartoš, blisty.cz)

PROSTE JE ČAS NA NOVU REVOLÚCIU (less info)